Zdravej rozum

pomoc pro tělo i duši _ osobní rozvoj mezi řádky
Proč na vás nefungují afirmace a motivační hesla?

Proč na vás nefungují afirmace a motivační hesla?

Afirmace je slovo odvozené od latinského affirmó, tedy ujišťuji nebo tvrdím. Používání afirmací je jedna z nejčastějších technik pozitivní psychologie i osobního rozvoje, stejně jako sdílení a opakování nejrůznějších motivačních hesel.

Jsem krásná. Jsem zdravá. Jsem sama sebou. Jsem sebejistá. Cítím se skvěle. Jenže pak se podívám do zrcadla. A na účet.

Že má na nás náš „self-talk“, jazyk, jakým k sobě mluvíme, zásadní vliv, je známá věc – už dlouho víme, že tím programujeme sebe i svůj život k velmi konkrétnímu směřování.

Jinými slovy, kam se pošlete, tam půjdete. (Ano, i tam.) I proto se dnes „ty internety“ hemží obrázky západů slunce, Buddhy nebo Masaryka, s citáty a myšlenkami někdy hlubokými tak, že už nejdou ani vidět.

Tenhle je jeden z mých nejoblíbenějších.

Všechna tahle hesla a sebepoučení ale mají jednu zásadní podmínku. Musíte si je věřit. Věřit, že je pro vás dostupné, co si říkáte. Že je vaší součástí, co si říkáte.

A na tom většina z nás troskotá. Těžko sami sobě uvěříte, že jste krásní, bohatí a sebevědomí, když se právě díváte do zrcadla na kruhy pod očima nebo do prázdné peněženky a jímá vás hrůza.

Slova jsou sice kouzelná, ale sílu jim nedávají hlásky – emoce a pocity jsou tím, co určuje jejich zabarvení a vliv. Vždycky. Struktury našeho mozku, které jsou spojené s vnímáním a generováním emocí, jsou vývojově starší než vědomá kontrola mozkové kůry – jsou „s námi“ mnohem déle než racionální mysl. Jakkoliv na ní intenzivně reagují a můžeme rozumově ovlivňovat výbuchy svých emocí, nic to nemění na tom, že mají zásadní vliv na ráz našeho konání. Dávají mu zkrátka energii.

V metodě JIH jako energie označujeme pocity, emoce, ale i nejrůznější dogmata a iluze, které v sobě máme otisklé. Pracujeme dominantně s nimi, protože právě ony jsou tou hybnou silou, reálně ovlivňující naše chování, vidění sebe sama i náš život.

Zjednodušeně řečeno, pokud váš emoční mozek ví, že si lžete do kapsy, protože sice tvrdíte zrcadlu, že jste krásní, ale cítíte se pod psa, afirmace zůstanou stokrát omletým kolovrátkem bez hlubšího smyslu nebo dopadu.

Abyste svoje afirmace využili tak, jak jste původně měli v úmyslu, zapomeňte na kolovrátek. Vnímejte, jak se cítíte, když je vyslovujete nebo píšete. Hledejte jako první pocit. A pak lepší pocit.

Taky mám dny, kdy opravdu nevím, jak se cítit líp nad svým opuchlým obličejem nebo prázdnou peněženkou. Ale naštěstí to ani nemusíme hledat.

Lepší pocit. Z čehokoliv. Naladit se na to, co vám dělá dobře a s vaším účtem nebo obličejem třeba nemá zhola nic společného. Lepší pocit. Může za ním být opečovaná zahrádka nebo vaše kočka, která je hebká a zrovna vám usnula na klíně a přede. Může to být radost z něčeho, co se stalo už dřív. Může to být radost z něčeho, co teprve přijde. Může to být cokoliv. V čem jste se naposledy cítili uvolnění? Co vám udělalo radost?

Vytěžte ten pocit na 100% – a pak afirmujte. Až vám v duši bude sedět to měkoučko a krásno – pocit, který je celou vaší podstatou a v kterém není problém vůbec nic. Všechny myšlenky se v něm stávají jen neškodnými pulci plujícími kolem – a vy si jen vybíráte.

A pokud nevíte jak na to, napište mi a zvládneme to společně.

Your email address will not be published. Required fields are marked with *.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Líbí se vám můj blog? Pošlete ho do světa :-)