„Je to se mnou špatný,“ ukazuje mi V. zprávu sepsanou ortopedem. Doktorština a popis rentgenu jeho bederní páteře, hromada cizích slov, navíc plná překlepů – takže ať V. doma googlil, jak googlil, nedopátral se toho, co se s ním vlastně děje. Jsou mu cizí slova a univerzální pojem – degenerativní změny. Intenzivně potlačuju vzpomínky na… Continue reading Generace Dé
CO – epikondylitida je bolestivé přetížení úponů předloketních svalů na loket při nevhodných pohybových vzorech horních končetin, vrozených dispozicích (např. tvar kostí, hypermobilita), při opakované mikrotraumatizaci; typicky s bolestivostí výběžků při loketním kloubu a bolestí vystřelující do předloktí, v lehčí verzi při stisku ruky či její práci obecně, v akutním stavu může být i klidová;… Continue reading Epikondylitida rychle a stručně aneb loket nejen tenisový
Ono to k tomu uvažování přímo vybízí. Emoce – nemoce, čeština je v tomhle tak krásná! Navíc uvažování takzvaně celostní, holistické, komplexní je teď in – ze všech stran se hrnou impulsy, které nás motivují se analyzovat, po freudovsku rozebrat vztahy s rodiči, po jungovsku vztahy v práci. Příjímáme svoje ženství, svoje děti, přijímáme sebe… Continue reading (N)emoce
Termín „horní zkřížený syndrom“ či „dolní zkřížený syndrom“ je jeden z nejčastějších obratů, které si odnese „běžný“ pacient ve zprávě rehabilitačního lékaře či fyzioterapeuta. Často je za nimi hledáno pokřivení skeletu, ten termín k takovému dedukování možná trochu svádí – ve své prvopodstatě se ale oba termíny (a jejich sesterský vrstvový syndrom) týkají svalů, lépe… Continue reading „Horňáci a dolňáci“ aneb zkřížené syndromy
Když „pančelka“ ve škole (maminka doma/šéf na poradě/dosaďte, co libo), zavelí „Teď mě dobře poslouchej!“, propuká u většiny z nás těžce léčitelná choroba. Selektivní hluchota. Máte jí taky a tajně jí milujete a vlastně byste jí vůbec léčit nechtěli. Je to prostě jeden z našich sebezáchovnejch mechanismů, když slyšet nechcete, ať je důvod toho „nechtění“… Continue reading (Ne)smysly I.: Teď mě dobře poslouchej!
V minulém článku padlo jméno Ludmily Mojžíšové a následně s ním i několik dotazů na osobnost i práci téhle dámy. Kdo tedy byla Ludmila Mojžíšová? Narodila se v roce 1932 v Užhorodu na západní Ukrajině. Pracovala jako zdravotní sestra a později asistentka na FTVS – její terapeutické působení se tedy týkalo v hojné míře sportovců.… Continue reading Znáte je? – Ludmila Mojžíšová
Schválně, co se vám vybaví, když se řekne infarkt? Že bolí levá ruka? Přemýšleli jste někdy o tom, proč se to děje? Viscero-somatické a somato-viscerální vztahy popisují vzájemnou, oboustrannou vazbu našich vnitřních orgánů a pohybového aparátu (z latinského viscera – útroby, viscerální – útrobní, vnitřní a soma – tělo). Každý z našich vnitřních orgánů je… Continue reading Velmi křehké viscerosomatické vztahy
Přemýšlela jsem, o čem napsat další článek. Ptala jsem se pacientů, kteří se ale tvářili, že všemu rozumí. No a když všichni všemu rozumí, o čem pak rozumovat? Ale jak to tak bejvá, přání se plní – a najednou jsem měla námět na talíři. Koneckonců, povídali jsme si tady o vnímání a cítění vlastního těla.… Continue reading Milé ženy…
„… Je to příjemný stereotyp, který se opakuje každý den a uvědomovat si, že je mi vlastně dobře, je opravdu obtížné a dokáže to málokdo. Špatná zpráva je, že za to tak trochu může i náš mozek – jeho přirozeností totiž je, že nezaznamenává standartní příjemné prostředí a podmínky. Mozek je prostě takový líný čuník,… Continue reading Automatický čuník
Když se řekne kyčel, možná se vám vybaví, že: je to kloub spojující dolní končetinu (stehenní kost) s trupem (pánví) a pracuje tedy mimo zapojení v lokomoci – pohybu i jako nosný a balanční kloub, udržující spolu s dalšími strukturami rovnováhu trupu je to ten kloub, kde se láme krček a ačkoliv většinou netušíme, kde ten… Continue reading Když se řekne kyčel…
