Ono to trochu vypadá, že se nic neděje. Ale, i když to zrovna není vidět, děje se úplně všechno. Pomalu, ale jistě končí školní rok – i pro mě – a tak mám celkem napilno. Kývla jsem na další rozvoj, na další vzdělání – a vstoupila do ročního kurzu pro terapeuty metody JIH. Kurz… Continue reading Metoda JIH
Pár dní v hlavě a v počítači nosím rozepsanej článek na úplně jinačí téma, jenomže byl Valentýn, srdíčka jsou ještě rozvěšený snad i na záchodech a o lásku zakopáváme na každým kroku. Aspoň teda o tu, která je zhmotněná do rudejch růží, plyšovejch medvědů a pubertálních kluků se zpocenejma rukama. To naše ni-terný a in-terní… Continue reading Desetkrát o lásce
„Je to se mnou špatný,“ ukazuje mi V. zprávu sepsanou ortopedem. Doktorština a popis rentgenu jeho bederní páteře, hromada cizích slov, navíc plná překlepů – takže ať V. doma googlil, jak googlil, nedopátral se toho, co se s ním vlastně děje. Jsou mu cizí slova a univerzální pojem – degenerativní změny. Intenzivně potlačuju vzpomínky na… Continue reading Generace Dé
Ono to k tomu uvažování přímo vybízí. Emoce – nemoce, čeština je v tomhle tak krásná! Navíc uvažování takzvaně celostní, holistické, komplexní je teď in – ze všech stran se hrnou impulsy, které nás motivují se analyzovat, po freudovsku rozebrat vztahy s rodiči, po jungovsku vztahy v práci. Příjímáme svoje ženství, svoje děti, přijímáme sebe… Continue reading (N)emoce
V minulém článku padlo jméno Ludmily Mojžíšové a následně s ním i několik dotazů na osobnost i práci téhle dámy. Kdo tedy byla Ludmila Mojžíšová? Narodila se v roce 1932 v Užhorodu na západní Ukrajině. Pracovala jako zdravotní sestra a později asistentka na FTVS – její terapeutické působení se tedy týkalo v hojné míře sportovců.… Continue reading Znáte je? – Ludmila Mojžíšová
Schválně, co se vám vybaví, když se řekne infarkt? Že bolí levá ruka? Přemýšleli jste někdy o tom, proč se to děje? Viscero-somatické a somato-viscerální vztahy popisují vzájemnou, oboustrannou vazbu našich vnitřních orgánů a pohybového aparátu (z latinského viscera – útroby, viscerální – útrobní, vnitřní a soma – tělo). Každý z našich vnitřních orgánů je… Continue reading Velmi křehké viscerosomatické vztahy
Přemýšlela jsem, o čem napsat další článek. Ptala jsem se pacientů, kteří se ale tvářili, že všemu rozumí. No a když všichni všemu rozumí, o čem pak rozumovat? Ale jak to tak bejvá, přání se plní – a najednou jsem měla námět na talíři. Koneckonců, povídali jsme si tady o vnímání a cítění vlastního těla.… Continue reading Milé ženy…
„… Je to příjemný stereotyp, který se opakuje každý den a uvědomovat si, že je mi vlastně dobře, je opravdu obtížné a dokáže to málokdo. Špatná zpráva je, že za to tak trochu může i náš mozek – jeho přirozeností totiž je, že nezaznamenává standartní příjemné prostředí a podmínky. Mozek je prostě takový líný čuník,… Continue reading Automatický čuník
Somatognosie je schopnost vnímat svoje tělo, jeho jednotlivé části a vztahy mezi nimi. Bývá interpretována i jako tzv. tělesné schéma, představa mozku o těle, které řídí, naše vnitřní mapa (volně podle Tichého, 2003). „Stereognostickou funkci lze charakterizovat jako schopnost prostorového vnímání kontaktu se zevním prostředím (bez pomoci zraku) ve vztahu k našemu tělesnému schématu.“ (Kolář,… Continue reading Turistou ve vlastním těle aneb na výletě za somatognosií
Lidová moudrost říká, že jeden z nejsvobodnějších okamžiků v životě ženy je přijít večer domů a sundat si podprsenku. Ale proč? Kdo kdy vytvořil tu utkvělou představu, že je normální a v pořádku, že podprsenka tu i onde tlačí, reje a bolí? S despektem se díváme na ženy, který v lítosti nad tím, že viktoriánská… Continue reading Double trouble aneb dámy, jak vám sedí podprsenka?
