Zdravej rozum

pomoc pro tělo i duši _ osobní rozvoj mezi řádky
Co je to ta sebeláska aneb mám se ráda nestačí

Co je to ta sebeláska aneb mám se ráda nestačí

Asi byste nenašli člověka, který tuhle radu nikdy neslyšel (alespoň jednou, ale spíš milionkrát) nebo jí někde nečetl (alespoň jednou, ale spíš milionkrát). Musíš se mít přece rád/a! Je to důležité, ba stěžejní. Odvíjí se od toho všechno, co žiješ. Tak jo. Mám se ráda. Fajn. Ale co přesně je to ta sebeláska? A co když mám se ráda prostě nestačí?

Stačí a nestačí. Rozum je liška podšitá a dobře ví, co na nás platí. A stejně jako i náš všednodenní pohyb je vlastně „jen“ soubor řady stereotypů, je v zajetých kolejích dobře usazené a rozjeté i naše myšlení, nevyjímaje postoj k nám samotným. Takže se máte rádi.

A taky máte okamžitě v hlavě, že jste blbci, když jste zapomněli koupit máslo nebo spálili oběd. Že nic nevydržíte, když se zadýcháte cestou domů už ve druhém patře. Že stejně vždycky všechno zkazíte, když vám přijde šéf vynadat, že v rozeslaném mailu je chyba.

Naše hlava vygeneruje automatickou odpověď podle toho, na co jsme zvyklí, a pokud jste celý dosavadní život praktikovali ne zrovna laskavý přístup k sobě samým, bude generovat právě takové odpovědi. Takže se mám ráda.

Ale taky jsem o sobě vždycky pochybovala. Byla jsem převelice kritická anebo nezdravě hrdá k tomu, co dělám anebo nedělám. Ale tak jako mám se ráda, že?

Sebeláska nejsou všechny ty kouzelné afirmace a větičky a ženské kruhy a mužské čtverce a jánevímco. Je to prostě postoj k sobě.

Rozložená na atomy by byla laskavostí a pochopením, i když vám housky hoří v troubě jasným plamenem, bortí se vám vztahy, výdělky a celý život. Ten hlas, který neříká „Ty jsi ale pitomec!“, ale říká, „Ok, to dáš. Jedeme dál.“

Ale taky láska, která vás nenechá dlouho stát na místě a popíchne vás k tomu, ať zase objevujete sebe, ať se učíte, ať vyzkoušíte kurz španělštiny nebo nové podnikání. Ta láska, která dobře vnímá, že máte svůj potenciál a ten vůbec není malý. A že ten potenciál se na gauči neodhalí, ani nevyužije.

Ale taky láska, která někdy zavelí k usazení na ten gauč, protože ví, že jste udělali všechno, co jste mohli. Že jste udělali dost. Že jste dost.

Nemusíte se nikdy podívat do zrcadla s hlubokým pohledem do vlastních očí a vyznat si lásku. A můžete se přesto mít rádi tak, jak to žádná příručka o sebelásce nikdy nepopíše.

Your email address will not be published. Required fields are marked with *.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Líbí se vám můj blog? Pošlete ho do světa :-)