Něco ze cvičení zůstane „na doma“. Většina bolestivých stavů pohybového aparátu si žádá změnu našich navyklých pohybových vzorců a stereotypů fungování těla. Proto je vhodné ve cvičení pokračovat i samostatně. Snažím se vždycky vybrat takové cviky, které zvládnete provést i v práci nebo na tréninku, abyste si od bolesti dokázali ulevit i tam a nečekali na příchod domů nebo na další terapii. Při některých cvičení je ale výhodnější zaujmout polohu „ležmo“ a navíc v klidu – a tak bude možná třeba si chvíli na sebe a své tělo vyhradit i po příchodu z práce. Abyste je nezapomněli, můžeme společně cvičení nafotit, natočit nebo alespoň napsat „tahák“.
Chápu fyzioterapii jako velmi komplexní záležitost, přirozeně spojenou s ostatními obory medicíny i tréninkem sportovce. Díky metodě J.I.H. jsem se naučila dávat větší důraz i na psychiku jedince a jeho okolí a více si všímat i „nefyzických“ faktorů, na které naše tělo reaguje, zařazovat je do diagnostiky i terapie.
Stejně jako u metody J.I.H. pokládám za nezbytný aktivní přístup klientů k terapii. Nevzdoruji tomu pojmout někdy terapii jako maximálně odpočinkovou, někdy je koneckonců odpočinek to nejlepší, co našemu tělu můžeme dopřát. I takový odpočinek ale musí být následovaný aktivitou a realizací změn v životě a nesmí být zaměňován s odevzdáním zodpovědnosti za to, co nás trápí, někomu jinému. Na fyzické bázi může být takovou změnou úprava pracovního prostředí, managment stresu a cílená relaxace, zařazení pohybu a kompenzačních cvičení do běžného denního režimu a další kroky. Se všemi vám samozřejmě ráda pomůžu 🙂