Zdravej rozum

pomoc pro tělo i duši _ osobní rozvoj mezi řádky
Konfirmační zkreslení aneb když všechno může být důkazem všeho

Konfirmační zkreslení aneb když všechno může být důkazem všeho

Lidská mysl je z velké části ještě neprobádaná krajina. Přesto některé triky, které na nás zkouší a které my zkoušíme na svět, už dobře známe. Nebo spíš – umíme je dobře popsat, ale málokdo z nás se od nich jen tak na první dobrou dokáže oprostit. Všichni máme rádi pravdu, a tak hledáme důkazy a kdo hledá, ten přece najde. Po ruce je konfirmační zkreslení.

Třeba takhle. Domluvenou schůzku váš kamarád zrušil. Omlouvá se, musí se připravovat na pracovní poradu. Na vaši otázku, kdy se uvidíte, už nereaguje. Do hlavy se zčistajasna vloudí myšlenka, jestli je za tím opravdu porada. Nevzal si něco osobně? Možná jste řekli něco nevhodného. Posíláte další zprávu a ujišťujete se, že je všechno v pořádku. Zpráva, která se vám vrátí, je krátká. Zdá se vám dokonce úsečná. Nepříjemná. Už jste si téměř jistí, že si kamarád něco vzal osobně. Rozhodnete se, že budete cool a už se nebudete ptát. Jenže kamarád už se neozývá. Aha! Už nezavolal, ani nenapsal. Určitě je uražený. To je celý on. A celí vy, vždycky plácnete nějaký nesmysl. Ach jo. Jste pěkní hlupáci!

Strávíte večer pranýřováním sebe sama, abyste druhý den po telefonátu s kamarádem zjistili, že usnul s hlavou v materiálech k poradě a vůbec si nepamatuje, že vám posílal nějakou zprávu. Verze věci, kterou vaše mysl ani nepřipustila.

Konfirmační zkreslení (potvrzovací zkreslení, confirmation bias) je jedním z triků naší mysli, které nás ujišťují o pravdivosti naší pravdy.

Lhostejno jaké – může to být dilema má/nemá mě rád stejně dobře, jako domněnky o přílivu tisíců uprchlíků do Česka. Díky konfirmačnímu zkreslení pak máme tendenci „vytahovat“ si z okolí, ze situací, z rozhovorů právě to, co odpovídá naší víře.

V každém pohledu našeho partnera pak dokážeme vidět odmítání, v každém byť jen trochu cizokrajně vypadajícím jedinci lotra, který se chystá převzít naši zem. Shromažďujeme důkazy, díky kterým se naše domněnky a předsudky změní v absolutní jistotu, která ale nemusí mít s realitou vůbec nic společného. Informace, které se s naší pravdou neslučují, odmítáme, ignorujeme a „náhodou“ míjíme. Žijeme najednou velmi bytelnou iluzi. Možná se nám hodí a cítíme se díky ní silnější, možná je jen další nástroj, jak sebe sama znevážit, jak odpoutat pozornost…

Koneckonců, už v 70. letech byly publikovány studie popisující existenci takového zkreslení ve vědecké sféře. Tedy, že vědci, pokud mají volit mezi takovým testováním, které jejich hypotézy spíše potvrdí a tím, které je může vyvrátit, vybírají si spíše to, které jejich hypotézy potvrdí. Ale kdo ví, jestli nebyly zkreslené?

Konfirmační zkreslení je možná nejznámější z velké skupiny tzv. kognitivních zkreslení (cognitive bias).

Tak označujeme všechny chyby a zmatky našeho uvažování, rozhodování nebo třeba vzpomínání si. Kognitivním zkreslením se naše mysl vypořádává s přemírou informací, ale také vlastní nejistotou, strachy, obavami. Na kognitivních zkresleních stojí spousta her rozumu, které hrajeme se sebou i ostatními.

Her, ve kterých získáváme nebo ztrácíme hodnotu my i ostatní. Her, kde jsme katem, nebo obětí; her, kterými se zbavujeme odpovědnosti.

Mezi další takové berličky tak patří např. self-serving bias – zkreslení, díky kterému viníme v případě neúspěchu vnější okolnosti, zatímco pokud uspějeme, kredit připisujeme sobě.

Ale umíme to i naopak – úspěch se vám podařil jen náhodou až omylem, ale neúspěch máte napsaný na čele. Neznáte to odněkud?

Haló efekt je důraz na první dojem, zejména, pokud jde o osoby, na jejich fyzické atributy. Bez toho, abychom věnovali pozornost jejich dalším vlastnostem. A také to, proč si rvete vlasy, když odložíte růžové brýle a ptáte se sami, proč jste na rande právě s ním/ní a proč jste to, proboha, neviděli dřív.

Anchoring bias (kotvení) je zase ta mrška, která vaší pozornost stočí k první a jediné informaci, kterou jste k tématu nebo problému získali – nebo ještě lépe její části. Taky čtete jenom novinové titulky a máte jasno?

V posledních letech často zmiňovaný Dunning-Kruger effect pojmenovává jakousi nabubřelost, nadhodnocování vlastních sil a neschopnost rozeznat vlastní neschopnost, nekompetentnost. Možná byste samolepku s tímhle nápisem rádi předali někomu, kdo vás na letních gumách minulý týden vytroubil a předjel cestou do práce. Anebo raději někomu do zámoří?

Náš rozum a mysl se prostě snaží způsobem sobě vlastním mít věci jednoduché. Zkratek a zkreslení využívá proto mnoho a téměř neustále. Některé se využívají jako součást marketingových a vyjednávacích strategií nebo jako součást vědomého šíření dezinformací a fake news. Některé z nich mají, naruby převrácené, až terapeutický potenciál.

Ale není jednoduší, než převracet iluze tam a zpět, objevovat svoje vlastní vnímání bez kontroly mysli, které nám nebude lhát? Začít s tím můžete třeba tady nebo tady.

Chcete si přečíst víc o kognitivním zkreslení? Můžete to udělat tady nebo třeba tady.

Your email address will not be published. Required fields are marked with *.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Líbí se vám můj blog? Pošlete ho do světa :-)